Deprese...

7. března 2013 v 17:18 |  Mé díla
Ahoj rozhodla jsem se po dlouhé době napsat TT. Jelikož jsem jedna z těcj co už tuhle věc několikrát zažila...

Deprese
podle mého ten kdo to nezažil tak nikdy nemůže tomu druhému přesně říct jak to probíhá nebo jak se ten člověk v té dané sytuaci cítí. Řekla bych, že to neumí vysvětlit ani doktor.. i když tu omáčku nebo definici té nemoci zná..


když se toto onemocnění jneléčí.. tak později je to jedno z onemocnění, které skončí sebevraždou. Mozek začne produkovat myšlenky., které by zdraví mozek neprodukoval.

Asi nejlepší se to ukáže na příkladu.. sedíte v lavici o hodině máte dávat pozor , co učitelka píše ale vy nemůžete.. místo toho aby jste si dělali zápisky tak jste rádi, že na té hodině vydržíte. i když u je to těší tak si zacpáváte uši aby jste měli klid zavíráte oči.. nebo malujete to co produkuje mozek za myšlenky. O to je horší to někomu vysvětlovat sama si pomalu neuvědomujete co děláte. jako když si začnete z ničeho nic mluvit pro sebe.. docela průser nafcož při hodině fyziky.

nebo doma když nemůžete spát.. totálně vás chytne depka.. začnete se všelijak kroutit na posteli a ne ane usnout.. Počítání oveček.. nezabírá.. držíte si hlavu, yacpáváte uši.. a když to jde ještě hůř yačnou vám téct po tváři slzy.. počeš šáhnete po nástroji.., který vás na základce nejvíce uklidňoval a necháte si ty neříjemné myšlenky odtéct krví..


Na povrchu jsem jako každá jiná doku s nikým nezačnu mluvit.. jako dnes s kámoškou.. po chvíli řekla že už nejsem normální.. načoož ji pořád opakuji že ano. Říkat že se vám krev líbí proč ne? Že bylo pěkný když teče po bílém a zasává se do bílého papírového kapesníčku?
asi mě nechápete..

Víte ona už je po několika těhle věcech co se Vám stanou na veřejnosti.. prostě zbytečné na to myslet.. jše mi to jedno.. načeš dneska.. jsem šl po schodech a myslela jsem.. no radši nic.. každopádně jsem napálila do lidí co šli do schodů na horu a pak ještě do jedné holky na chodbě..

prohlížet si o hodinách řeyný rány.. te už nejsou takové jako na yákladce jsou malé a nenápadné.. někdo se vás tak může zeptat jestli jte sněkde spadla.. na základce jsem měla řezné rány i u žil nacož jsem měla rozřezanou pomalu cerolou ruku od loktu k prstům.. na dlani to nápadné neni.. ale i když máte spocené ruce je to děs..

vždy když mám v ruce žiltku chci udělat velkou ránu přes půl ruky .. ale? ve škole? dlouhý rukáv? a furt? to už by bylo moc nápadné.. o to je horší když yačneteč takhle uva\žovat těžko se z toho dostáváte.. stačí rozebrané holítko a je klid.. ale.. náslerdky nikdy větší ale to si uvědomíte až potom co ji odložíte..

co dodat.. vím co je deprese.. a zažila jsem ji mockrát minulý rok jsem si nepsala poznámky z fyzikz nedalo se to.. i když jsem propadala.. vytáhla jsem nakonec na 3.. kvůli rodičům.. jinak by mě zabili.. už takhle mají problémů víc než dost.. a ŘEŠIT MĚ?

ne to po nich nemůžu chtít..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Betty Betty | Web | 7. března 2013 v 18:00 | Reagovat

Taková morbidní témata by blog ani dávat neměl:/

2 Amélia van Raarová Amélia van Raarová | Web | 8. března 2013 v 20:24 | Reagovat

Chtělo by to, aby to bylo bez těch gramatických chyb.
Vím, že se opakuju, ale dost to znepříjemňuje čtení.

Co se týče samotného článku, přijde mi to chaotické, bez řádu, nedokončené...
Ale chápu, že jsou to tvoje pocity, které takové pravděpodobně jsou.

3 Katherin Katherin | Web | 8. března 2013 v 20:27 | Reagovat

[2]: ona když se bavíš o depresy takk tě to napadá jedno za druhým a chaos to je i v mé hlavě..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama